Rozhodli jste se s dalšími lidmi vykonávat zájmovou činnost, kterou chcete rozvíjet a vykonávat pod společnou hlavičkou, obdobně, jako je tomu v případě obchodních korporací, avšak podnikání a zisk není hlavním účelem Vaší činnosti?
Je v principu jedno, zda tuto činnost chcete provozovat pouze ku prospěchu Vaší „skupiny“ či jako veřejnou službu, právní forma, kterou hledáte je spolek. Spolek korporací, která do českého právního řádu byla zavedena s účinností zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dne 1.1.2014 a nahradila do té doby občanské sdružení. Spolek umožňuje Vám tak umožňuje spojit se za společným účelem do této právnické osoby, nastavit si vnitřní strukturu spolku, práva a povinnosti členů spolku, a zejména vybrat si činnosti, které bude spolek k naplnění vybraného účelu provozovat. Typickými příklady účelů, pro které jsou spolku zakládány, může být např.:
- podpora místního lidového umění,
- podpora sportovních aktivit v obci,
- sportovní kluby,
- divadelní a
- jiné umělecké spolky aj.
Veřejně prospěšnými spolky potom mohou být spolky zaměřené na ochranu životního prostředí, vzdělávání, poskytování sociálních služeb apod. Spolek však může být zaměřen také na výkon činností směřujících výhradně k jeho členům, aniž by účel spolku směřoval širší veřejnosti. Lze si tak přestavit např. spolek zahrádkářů z jedné zahrádkářské kolonie, spolek sběratelů, spolek veteránů z konkrétní obce a mnoho dalších. Variant spolků je celá řada a fakticky každá kolektivní zájmová činnost se dá v rámci spolku vykonávat. Jak ale spolek založit a jaké je jeho další fungování?
Založení spolku
K založení spolku je třeba splnit několik podmínek, které však, ač se to tak muže jevit, nejsou vždy jednoduché. Primární podmínkou je, že musíte být alespoň tři, a to ať již fyzické osoby, právnické osoby, či jejich kombinace. Dále je třeba se shodnout na účelu, který má spolek plnit, tedy co bude jeho hlavním posláním.
Když budete mít jasno v tom, jaký účel má spolek plnit, je třeba se rozhodnout, jaké hlavní a vedlejší činnosti bude spolek k naplnění tohoto účelu, jež jste mu zvolili, vykonávat. Zde je třeba upozornit, že účelem a hlavní činností spolku nesmí být výdělečná činnost. Hlavním smyslem spolku je totiž sdružování osob za účelem ochrany jejich společných zájmů, či poskytování neziskových služeb veřejnosti. To však neznamená, že by spolek nemohl mít živnostenské oprávnění a vykonávat výdělečnou činnosti. Vedle hlavní činnosti totiž může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Lze si tak představit, že divadelní spolek bude pořádat představení, bude za ně vybírat vstupné, či bude prodávat propagační předměty. V takovém případě však veškerý zisk, který by spolku plynul z této jeho činnosti, je spolek povinen využívat výhradně pro svoji potřebu, tj. k naplňování jeho účelu, a není tak např. možné tento zisk vyplácet členům spolku tak, jako obchodních korporacích. K provozování vedlejší hospodářské činnosti je potom zpravidla potřeba, aby měl spolek živnostenské oprávnění, viz níže.
Dalším krokem je, shodnout se na obsahu stanov, kterými se Váš spolek bude řídit. Následně je možné spolek fakticky založit dvěma způsoby:
- shodou zakladatelů na obsahu stanov § 218 OZ,
- usnesením ustavující schůze, § 222 OZ
Vzniká-li spolek postupem dle § 218 OZ, není nutné, aby se zakládající členové účastnili zakládající schůze, což v případě, že jsou budoucí členové od sebe vzdáleni, značně zjednodušuje založení spolku. V takovém případě je dostatečné, že na stanovách budou uvedeny jejich identifikační údaje jako jméno, adresa, datum narození, dále datum podpisu a podpis.
Založení spolku dle § 222 OZ, je odlišné. V tomto případě, je důležitá osoba svolatele, který nejenže připraví stanovy spolku, ale následně svolá ostatní zájemce o členství k ustavující schůzi (§ 222, odst. 2 OZ). Zde bude nutné předložit budoucím členům prezenční listinu, jejímž vyplněním a podpisem se má za to, že podaly řádnou přihlášku do spolku (§ 223 OZ).
Stanovy spolku mohou upravovat celou řadu poměrů mezi členy spolku a tito členové jsou povinni se jimi po dobu členství řídit. Obsah stanov tak není dobré podcenit. Povinnými náležitostmi stanov spolku, které vyžaduje zákon, jsou (§ 218 OZ):
- Název a sídlo spolku: Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“ a nesmí být totožný s již zapsaným spolkem ve spolkovém rejstříku.
- Účel spolku (viz výše)
- Práva a povinnosti členů vůči spolku
- Určení statutárního orgánu, tedy orgánu, který bude za spolek právně jednat a zajišťovat jeho běžný chod.
Vznik spolku
Spolek jako takový je založen již naplněním podmínek dle § 218 a § 222 OZ. Spolek však jako právnický osoba vzniká, až zápisem do spolkového rejstříku (§ 226, odst. 1), jehož úpravu najdeme v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob (rejstříkový zákon), a který je veden rejstříkovým soudem, kterým je místně příslušný krajský soud. Ke vzniku spolku je tak třeba navrhnout rejstříkovému soudu jeho zápis a to vždy na předepsaném formuláři.
Návrh a přílohy
Máte-li tedy splněny veškeré shora uvedené kroky, je třeba si zajistit souhlas vlastníka nemovité věci, v níž má mít spolek své sídlo, a to s úředně ověřeným podpisem a současně také, bude-li spolek vykonávat vedlejší hospodářskou činnost, také potřebná živnostenská oprávnění. Pokud i tyto podklady máte vyřízeny, je posledním krokem podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku. Tento návrh se podává zásadně v podobě zveřejněného formuláře na stránkách Ministerstva spravedlnosti. V písemné podobě je třeba návrh opatřit úředně ověřeným podpisem, v elektronické podobě pak zaručeným elektronickým podpisem. K návrhu se následně připojí také potřebné listiny, a to v originále.
Návrh na zápis spolku podává navrhovatel. Tím je zpravidla statutární orgán. Návrh podepisuje vždy jediný člen tohoto statutárního orgánu, zpravidla předseda spolku. K návrhu na zápis je nutné přiložit:
- zápis z ustavující členské schůze, či zápis o shodě zakladatelů spolu se zápisem o volbě statutárního či jiného orgánu a schválení stanov, zde stačí neověřené podpisy
- souhlas osoby, popř. osob, která, či které, jsou členy statutárního orgánu s tím, že budou zapsány do veřejného rejstříku a jejich čestné prohlášením o tom, že jsou svéprávné a nejsou v úpadku, s úředně ověřenými podpisy
- schválené stanovy podepsané předsedou (š)
- souhlas majitele nemovitosti, ve které má spolek sídlo, s úředně ověřeným podpisem
- případně živnostenské oprávnění
Za podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku není předepsán soudní poplatek, takže k tomuto návrhu není třeba soudu ničeho hradit. V případě, že Váš návrh bude obsahovat potřebné přílohy, tyto budou v pořádku a návrh bude bezvadný, soud spolek do spolkového rejstříku ve lhůtě 3 dnů zapíše. V případě, že shledá vady příloh či návrhu, vyzve Vás usnesením k odstranění těchto vad, bude-li to možné, popř. Vašemu návrhu nevyhoví, a zápis neprovede. V takovém případě Vám současně sdělí z jakého důvodu a měl by Vás i přiměřeně poučit o způsobu, jak tyto chyby odstranit a podat napříště návrh nový a bezvadný.
Fungování spolku po jeho založení
Spolek jako struktura, v niž budete vykonávat činnosti, kterou jste si předsevzali, je vhodný zejména s ohledem na malé povinnosti, které jeho členové zpravidla mají, a také na povinnosti, které má spolek k veřejné moci. Budete-li provozovat vedlejší hospodářskou činnost, je povinností spolku se přihlásit k dani z příjmu a podávat ohledně příjmů spolku daňová přiznání. Totéž platí o dalších daních, splňuje-li spolek podmínky pro jejich placení (DPH, daň silniční, daň z nemovitých věcí aj.). Spolek je samozřejmě vázán i dalšími předpisy, např. předpisy upravujícími ochranu osobních údajů, či vedení účetnictví.
Chcete-li poradit se založením spolku, či založit spolek tzv. na klíč, nebo si nevíte rady s fungováním již založeného spolku, rádi Vám připravíme řešení přesně na míru. Můžete nám poslat e-mail na sedlacek@advokat-sedlacek.cz nebo vyplnit náš kontaktní formulář.
