V jednom z předchozích článků jsme se již věnovali všem nákladům soudního sporu souhrnně. Dnes se podíváme podrobněji na jednu jejich část, a to soudní poplatek. Zatímco náklady advokátního zastoupení si můžete sjednat individuálně se svým zástupcem, soudnímu poplatku se nevyhnete nikdy. Tedy téměř nikdy, ale o tom dále v článku. Protože aby se vůbec soud zabýval Vaší žalobou, je nutné většinou uhradit soudní poplatek. A o některých problémech s tímto tématem si nyní povíme.

Výše soudního poplatku

Oblast placení soudních poplatků je upravená především zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a také jeho přílohou č. 1, kterou je tzv. „sazebník soudních poplatků“. Zatímco v zákoně se dozvíme, kdo, kdy a komu má soudní poplatek platit, v sazebníku zjistíme, jak vysoký soudní poplatek je. Ještě před zahájením soudního řízení je tak možné celkem přesně určit, kolik budou soudní poplatky za řízení činit. Proto je také nutné je vždy zahrnout do kalkulace předpokládaných nákladů v rámci sjednávání právního zastoupení.

Peněžité nároky

Pro většinu z Vás je určitě nejdůležitější, kolik bude soudní spor stát. Proto se jako první podíváme na výši soudních poplatků v sazebníku. Naprostá většina soudních sporů se vede o zaplacení peněžité částky, proto je dobré vědět, jak se soudní poplatek vyměří. Za žalobu o 20 000 Kč nebo méně, se platí soudní poplatek 1 000 Kč. Za žalobu o vyšší částku pak 5 % z takto vymáhané sumy. Uvedené platí až do žalované částky 40 000 000 Kč a počítá se pouze jistina, nikoliv úroky. Pro ještě vyšší částky se výpočet soudního poplatku komplikuje. Drtivá část sporů se však do této částky bez problému vleze. Pokud budete mít zájem, samozřejmě Vám během první schůzky provedeme odhad nákladů pro jakýkoliv soudní spor.

Elektronický platební rozkaz

Pro ušetření nákladu spočívajícího v soudním poplatku je v některých případech možné uplatnit nárok návrhem ve formě tzv. „elektronického platebního rozkazu“, který je na soudním poplatku o 1% levnější. Tento se podává prostřednictvím internetové aplikace, a k jeho podání je třeba vlastnit odpovídající druh elektronického podpisu. Protože soudy v tomto případě nemají povinnost u špatně vyplněných návrhů vyzývat k jejich opravě, rozhodně Vám nedoporučujeme zkoušet podat takový návrh bez zastoupení advokátem.

Nepeněžité nároky

Pokud není žalována peněžitá částka, bývá stanovení soudního poplatku někdy náročnější. Pro představu si můžeme uvést,několik případů:

  • za určení vlastnického práva k nemovitosti se platí 5 000 Kč za každou nemovitost,
  • za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství činí 2 000 Kč (pozor, zde se nejedná o vypořádání společného jmění manželů, to Vás bohužel vyjde na další 2 000 Kč, pokud se Vám nepodaří vypořádat společné jmění dohodu),
  • pokud Vás někdo urazil a domáháte se omluvy nebo i nemajetkové újmy v penězích, připravte si taktéž nejméně 2 000 Kč (při požadované částce nad 200 000 Kč se jedná o 1 % žalované částky) atd.

Další podání spojené se vznikem soudního poplatku

Soudní poplatky se vybírají také za některé opravné prostředky. U odvolání se platí soudní poplatek pouze za odvolání proti rozhodnutí ve věci samé. To je tedy typicky rozsudek, kterým je žalobě vyhověno nebo je zamítnuta. Ve většině případů je jeho výše stejná jako u poplatku za žalobu. Za odvolání proti procesním rozhodnutím se obvykle poplatek neplatí. V případě dovolání se již soudní poplatek platí vždy, a jeho výše se pohybuje od 4 000 Kč do 28 000 Kč.

I v naší advokátní kanceláři se někdy setkáváme s tzv. „justičním ping-pongem“. Znamená to, že nadřízený soud v rámci rozhodování o odvolání nebo dovolání pouze zruší dosavadní rozhodnutí, místo toho, aby věc rozhodl sám. Popisovat, kdy může a nemůže nadřízený soud věc sám rozhodnout, by bylo dlouhé a složité. Jednou malou útěchou však pro účastníka může být, že poplatek za odvolání nebo dovolání zaplatí v každém řízení pouze jednou. Jestliže jsou pak nižším soudům opakovaně rušena rozhodnutí nadřízeným soudem, za další odvolání nebo dovolání se již poplatek neplatí.

Soudní poplatek většinou platí ten, kdo se obrací s nějakým návrhem na soud. Pokud tedy podáte žalobu, budete mít povinnost zaplatit soudní poplatek. Pokud se odvoláte proti rozhodnutí prvoinstančního soudu, budete opět platit soudní poplatek za odvolání, a to bez ohledu na to, zda jste původní žalobu podali sami nebo byla podána proti Vám. Stejně je tomu i u jiných opravných prostředků jako je dovolání, žaloba na obnovu řízení apod. V případě, že žalobce uspěje se svým nárokem, je zaplacený soudní poplatek součástí náhrady nákladů řízení, jenž je mu soudem přiznána.

Osvobození od placení soudních poplatků

Spoustu z Vás určitě zajímá, jestli se dá soudním poplatkům úplně vyhnout. Dobrá zpráva je, že v některých případech ano. Takový postup se nazývá osvobození do soudních poplatků a může být osobní nebo věcné. Věcné osvobození znamená, že za některá řízení se poplatky neplatí a je jedno, kdo v nich vystupuje. Jedná se např. o řízení:

  • o svěření dítěte do péče
  • o stanovení výživného mezi rodiči a dětmi,
  • o omezení svéprávnosti,
  • pozůstalostní řízení v prvním stupni a další.

Osobní osvobození může být také spojené s určitým druhem řízení. Soudní poplatek tak neplatí žalobce v řízení:

  • o náhradu újmy na zdraví,
  • ve věci ochrany proti domácímu násilí,
  • dlužník a insolvenční správce v insolvenčním řízení,
  • o náhradu škody způsobené trestným činem, pokud byl odkázán do občanskoprávního řízení atd.

Výčet těchto případů je poměrně obsáhlý, ale všechny najdete v § 11 zákona o soudních poplatcích. Zatímco v případě věcného osvobození neplatí soudní poplatky žádný z účastníků, v případě osobního je to vázáno na konkrétní osobu. Pokud je tedy proti Vám podána např. žaloba na náhradu újmy na zdraví a vystupujete jako žalovaný, osvobozen od soudních poplatků nejste a v případě prohry Vám hrozí jejich placení i za protistranu. Ani v tomto případě nás však neváhejte kontaktovat, jsme připraveni Vám v řízení pomoci.

Poslední možností zůstává osvobození z důvodu majetkových poměrů podle § 138 občanského soudního řádu, o které může požádat kdokoliv v každém civilním řízení. Toto téma by si rozsahem zasloužilo vlastní článek, proto jen ve stručnosti zmíníme, že pokud účastník soudu doloží, že se nachází ve špatné ekonomické a majetkové situaci, může mu soud přiznat částečné nebo i úplné osvobození od soudních poplatků.

Jak soudní poplatek uhradit?

Nyní si řekneme, komu, kdy a jak se mají soudní poplatky platit a závěrem, co se stane, pokud soudní poplatek neuhradíte včas nebo vůbec. Soudní poplatky se až na několik výjimek platí soudu, který rozhoduje věc v prvním stupni a je možné je platit převodem na účet, nebo (pokud nejsou vyšší než 5 000 Kč) kolkovými známkami. Správně by se měl soudní poplatek zaplatit např. již společně s podáním žaloby.

Protože většinou však neznáme číslo účtu a především variabilní symbol pro správné provedení platby, je běžné počkat, až nás soud k úhradě soudního poplatku vyzve. Děje se tak většinou krátce po podání žaloby a soud v takové výzvě stanoví lhůtu (obvykle 15 dnů), do kdy má být soudní poplatek zaplacen. Je dobré zmínit, že poslední den této lhůty již musí být poplatek připsán na účtu soudu, nestačí poslední den lhůty např. jen zadat příkaz k převodu (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 32 Cdo 3616/2016).

Co když soudní poplatek neuhradím?

Pokud není soudní poplatek včas uhrazen, soud řízení zastaví. Zatímco v případě žaloby je někdy možné podat totožný návrh znovu a dát na zaplacení soudního poplatku pozor, v případě poplatku za odvolání nebo jiný opravný prostředek se zastaví pouze toto odvolací řízení. Jelikož v mezidobí obvykle uplyne lhůta pro podání odvolání, znamená to, že rozhodnutí prvoinstančního soudu nabude právní moci a dosáhnout jeho změny nebo zrušení je pak velmi obtížné nebo i nemožné. Výše uvedené je ještě významnější po novele zákona o soudních poplatcích, která nabyla účinnosti 30. 9. 2017. Od té doby již soudy nesmějí přihlížet k poplatku, který je zaplacen po marném uplynutí stanovené lhůty. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku je tak jedna z nejdůležitějších, kterým je třeba v soudním řízení věnovat pozornost.

, , , , , ,
Předchozí příspěvek
Zákoník práce a jeho novela
Následující příspěvek
Spotřebitel a informační povinnost

Související články

Menu