zákon o obchodních korporacích

Zákon o obchodních korporacích a Velká novela

Nabytí účinnosti novely

Dne 13. února 2020 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena rozsáhlá novela zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, která nabude účinnosti k 1. lednu 2021, a poskytuje tak poměrně dlouhou dobu na to, se s přijatými změnami seznámit a zároveň se na ně řádně připravit. Nicméně nesmíme zapomenout, že některé změny již nabyly účinnosti, a to 1. července 2020. V dnešním článku Vám přiblížíme ty nejdůležitější z nich.

S ohledem na počet změn a úprav je předmětná novelizace označována jako tzv. „Velká novela zákona o obchodních korporacích“. Tato si klade za cíl odstranit některé nedostatky, terminologické nepřesnosti a výkladové problémy, se kterými se praxe při aplikaci poměrně nového zákona o obchodních korporacích potýká. Nejdůležitější zákonné změny se dotýkají především procesu zakládání nových kapitálových společností, struktury jejího obchodního vedení, ale také postavení členů statutárních orgánů a jejich odměňování. Novela má zároveň pomoci snížit regulatorní zátěž pro podnikatele a posílit autonomii vůle tam, kde tato omezení nejsou nezbytná, zvýšit transparentnost organizačních struktur kapitálových společností a zejména dosáhnout souladu s právem Evropské unie.

Na začátek je třeba zdůraznit, že ve spojitosti s přijatými změnami přichází i některé povinnosti, kterým budou muset obchodní korporace a družstva dostát do jednoho roku od nabytí účinnosti výše předmětné novely. Nejpozději do 1. ledna 2022 budou tedy obchodní společnosti povinny uvést znění společenských smluv či zakladatelských právních jednání do souladu s obligatorními ustanoveními zákona a s předmětnými úpravami jej zanést do sbírky listin příslušným rejstříkovým soudům.

Družstva

Na začátek je třeba si připomenout novelizaci zákona o obchodních korporacích, která nabyla účinnosti již 1. července 2020. Významných změn doznala právní úprava týkající se družstev. Půjde předně o úpravu založení družstva na ustavující schůzi a bez ustavující schůze a zvýšení či snížení základního členského vkladu. Nyní bude například možné v souladu s ustanovením § 566 ZOK měnit stanovy družstva, kterým se umožní zvýšení základního členského vkladu doplatkem člena, ¾ většinou všech členů, nikoli tedy se souhlasem všech členů družstva, jak tomu bylo doposud. 

Nově již nebude například dle § 582 ZOK možné požádat o vydání opisu či výpisu údajů se seznamu všech členů družstva nebo požadované části seznamu, nýbrž bude poskytována pouze ta část údajů ze seznamu, která se týká konkrétního žadatele (člena).

Některé změny nalezneme i v úpravě bytových družstev. Tak například pro změnu stanov se bude stejně jako u družstev vyžadovat souhlas ¾ všech členů bytového družstva a souhlas těch členů družstva, kterým se při plnění podmínek pro vznik práva uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu mají změnit tyto podmínky. Opět tedy není požadován souhlas všech členů družstva. V neposlední řadě zmíníme úpravu, která umožňuje bytovému družstvo za stanovených podmínek rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů mezi své členy.

Úprava monistického systému vnitřní správy akciové společnosti

Novela má přinést funkční a vůči zahraniční praxi konkurenceschopnou úpravu monistického systému vnitřní správy akciové společnosti. Zásadní změny zákona o obchodních korporacích se dotknout zejména správní rady. Novela ruší ta z ustanovení, která se týkají statutárního ředitele jako voleného orgánu monistické akciové společnosti a zároveň také ta z ustanovení týkající se předsedy správní rady. Správní rada tak bude jediným statutárním orgánem tohoto typu akciové společnosti a dle ustanovení § 456 ZOK jí bude příslušet jednak obchodní vedení společnosti, a rovněž i činnost kontrolní, které se v dualistickém modelu dělí mezi představenstvo a dozorčí radu. Mělo by tím dojít k vyjasnění dosavadních výkladových potíží týkající se rozdělení působnosti správní rady a statutárního ředitele, když se obě tyto funkce koncentrují do působnosti jediného orgánu, tedy správní rady. Dle ustanovení § 457 ZOK musí mít správní rada minimálně tři členy vyjma případů, kdy má akciová společnost pouze jediného akcionáře.

Schvalování smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti

Poměrně zásadní změny se dotýkají i procesu schvalování smluv o výkonu funkce, tedy smlouvy, která upravuje práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu. Na rozdíl od v současnosti ještě stále platné úpravy, v případě, že smlouva o výkonu funkce nebude schválena nejvyšším orgánem společnosti, dle ustanovení § 59 ZOK nenabude tato smlouva účinnosti. To tedy znamená, že dochází k výraznému posunu v právní úpravě, neboť v současné době by smlouva byla stižena sankcí relativní neplatnosti, které je nutno se dovolat, po nabytí účinnosti novely však bude smlouva neúčinná přímo ze zákona. Zákon o obchodních korporacích tak bude napříště přísnější, než doposud.

Další změnu přináší i odstavec třetí výše zmíněného ustanovení, který stanoví, že není-li odměna sjednána ve smlouvě o výkonu funkce, poté platí, že je výkon funkce bezplatný. Ledaže půjde například o situaci, kdy uzavřená smlouva o výkonu funkce nebo její část bude neplatná z důvodu na straně kapitálové společnosti, nebo nebude-li uzavřena s ohledem na překážky na straně kapitálové společnosti, popřípadě z důvodu vyšší moci vzniklé nezávislé na vůli člena voleného orgánu kapitálové společnosti. V takových případech se odměna určí jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy, nebo nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou člen voleného orgánu vykonává. 

Novela dále stanoví, že v případě, kdy nastane rozpor mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou, má se použít ujednání společenské smlouvy. Tím zákonodárce zamýšlí zamezit obcházení vůle společníků, kterou vyjádřili ve společenské smlouvě. Na tomto místě je však třeba dávat pozor na to, byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy. V takovém případě se použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce.

Volba členů dozorčí rady zaměstnanci

Nové znění ustanovení § 448 ZOK stanoví, jestliže má společnost s dualistickým modelem řízení více než 500 zaměstnanců,  jednu třetinu členů dozorčí rady volí zaměstnanci v pracovním poměru k této společnosti. Ustanovení tedy z práva volit a odvolávat členy dozorčí rady vylučuje zaměstnance, kteří jsou zaměstnání na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

Samotný průběh volby bude probíhat dle volebního řádu, jehož příprava a následné schválení je v kompetenci představenstva akciové společnosti dle novelizovaného znění § 448a ZOK, přičemž představenstvo jej nejprve musí projednat s odborovou organizací, jestliže je v rámci společnosti zřízena, a případně také s radou zaměstnanců. Volba (či odvolání) člena dozorčí rady se bude konat na základě návrhu na zvolení (či odvolání) člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, jež může být podat představenstvo společnosti, odborová organizace, rada zaměstnanců nebo společně alespoň  10 % zaměstnanců v pracovním poměru. Členem  dozorčí  rady voleným zaměstnanci může přitom být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti.  

Povinnost právnické osoby jmenované členem voleného orgánu zmocnit fyzickou osobu

Dle § 154 občanského zákoníku možné, aby funkci ve voleném orgánu právnické osoby vykonávala jiná právnická osoba. Zákon o obchodních korporacích poté obsahuje speciální ustanovení § 46 zákona o obchodních korporacích, které ukládá povinnost právnické osobě, která vykonává funkci voleného orgánu v obchodní společnosti nebo v družstvu, aby bez zbytečného odkladu po jmenování do funkce zmocnila fyzickou osobu, která splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce, aby právnickou osobu ve funkci zastupovala. Takovéto zvláštní zmocnění fyzické osoby nebylo doposud třeba, a proto docházelo k tzv. řetězení (jedna právnická osoba zastupovala druhou a tak dále). Zákonodárce tak koná v zájmu zajištění větší transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností. Totiž v případě, kdy je členem jejich voleného orgánu jiná právnická osoba, má být vždy dohledatelná fyzická osoba, která jménem právnické osoby jedná, a kterou lze případně volat k odpovědnosti.

Jestliže takováto fyzická osoba nebude zapsána, nebude možné do obchodního rejstříku zapsat ani právnickou osobu jakožto člena voleného orgánu. Právnická osoba tak musí učinit do 3 měsíců ode dne vzniku její funkce. Jestliže tak neučiní, její funkce ze zákona automaticky zanikne.

Rozhodování per rollam

Změna úpravy rozhodování per rollam má přinést snížení regulatorní zátěže pro podnikatele a především uvést tato ustanovení do souladu s právem Evropské unie. Stávající úprava totiž představuje poměrně nákladné a obtížné řešení v situaci, kdy výsledné rozhodnutí valné hromady musí mít formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu. V případě, že má společnost více společníků či akcionářů, může takové rozhodování představovat vysoké administrativní náklady, neboť každé samostatné vyjádření společníka a akcionáře má mít formu notářské zápisu.

Zákon o obchodních korporacích přichází s určitým zjednodušením, neboť návrh rozhodnutí per rollam sice musí mít dle § 654 ZOK formu veřejné listiny, avšak společníkům a akcionářům poté postačí zaslat toliko kopii veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Je třeba však upozornit na to, že podpis na vyjádření i nadále musí být úředně ověřen.

Závěrem

V dnešním článku jsme se snažili zmínit ty nejdůležitější změny, které velká novela zákona o obchodních korporacích přináší. Nicméně nelze opomenout ani další neméně významné úpravy. Především možnost složení peněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným ve výši nepřesahující 20.000 Kč u notáře, a tedy nikoli na zvláštní účet u banky či spořitelního a úvěrního družstva zřízeného správcem vkladů. Dále například změny v oblasti zákazu konkurence, vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin a v této souvislosti i řešení problematiky tzv. neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání. Velká novela přináší změny dopadající prakticky na všechny právní formy obchodních společností a družstev. Pevně doufáme, že přijaté změny pomohou řešit problémy, se kterými se praxe potýkala, avšak skutečný přínos těchto změn samozřejmě ukáže až čas. Pokud jste členem statutárního orgánu obchodní korporace je neméně důležitou otázkou i péče řádného hospodáře, o níž jsme psali zde.

, , , ,
Předchozí příspěvek
Novela občanského zákoníku
Následující příspěvek
Zákoník práce a jeho novela

Související články

Menu